Yuzefovych (Goloborodko) Lilia Sevastyanovna
Narodil se v roce 1925 roce. 30.června 1942 year mě donutila uhnaly Hermanyyu na prynudytelnuyu z práce Krym, město Feodosia. Na stanici jsme potopen ve známkoprávních vahonы, nás to bylo velmi hodně v autě, jsme ohranyal nemetskyy vojáci se strojem. Já už pamatuji osídlení, kde jsme přinesli. Tam bыly kasárna, nové projekty, derevyannыe, ohrazhdennыe ostnatým provolokoy. V kasárnách jsme sydely, spal na podlaze. Po několika dnech přišel nemtsы s továrny, zemědělské hozyajstvo hostí a vyberte si z oceli pracovníka. Jsme, že jsou z Krymu, byl v storonke nás nikdo nebral, Shell dešti, jsme byli mokrыe bye všech nebyla vyzvednuta, ale byl to náš člověk 30. Mezi námi bыly zhenschynы, kotorыm je 40 let, zřejmě tak nás nikdo nechtěl půjčit. Žádný problém válcované nás podoshel nemets, který hovořil dobře russkom jazyk a vzal nás. Ve vlaku na nás zavede do Shtadthahen města. Sweat jsme uznaly, že bychom měli pracovat na továrnu na nábytek. Jsme se usadili v dvuhэtazhnom zdanyy, nebylo kotoroe vybaven pro bydlení, to je nějaká byla továrna shop. Postupně otdelyly Dva komnatы jinde, přinesl ženám z regionu Žitomir. Celkem nás bylo asi 50 lidí. Pracovali jsme i na různých strojů, nábytek, vыpuskaly a delaly boxy snaryadov. Pracovní den 12 hodin, ne othodya od stánku. Jsme krmeni 2x denně na obědy a večeře,, ráno nic není dané. Samozřejmě, že chuť je velmi hotelos. Fed bryukvoy, morkovyu, dával chléb Večeře 2 plátky tenké, malé bыval dovesok. U nás přitom zdanyy byl velitel, který vedl nás do továrny a zpět. Boty dal derevyannuyu, zimní a letní. Ženy - to není mistrů, ale kluci bыly. Chodí nám nykuda to bylo nemožné.
Propustil nás amerykanskye vojáků v měsíci dubnu. 
